Legendární výlet Benedikta XVI. tentokráté do České republiky

Více o Svatém otci

12. 6. 2009 9:32
Rubrika: články

Životopis jeho svatosti papeže Benedikta XVI.

(Joseph Ratzinger)

 

 

Základní data z papežova života:
  • narodil se 16.4.1927 v Marktl am Inn, Německo
  • kněžské svěcení přijal 29.6.1951
  • jmenován arcibiskupem mnichovsko-freisingským byl 25.3.1977
  • biskupské svěcení přijal 28.5.1977
  • jmenován kardinálem byl: 27.6.1977
  • jmenován prefektem Kongregace pro nauku víry byl: 25.11.1981
  • jmenován děkanem kolegia kardinálů byl: 30.11.2002
  • zvolen papežem byl: 19.4.2005
  • uveden do úřadu byl: 24.4.2005

 

Životopis

16.4.1927 na Bílou sobotu se narodil v Marktl am Inn v pasovské diecézi (Německo) do rodiny policejního komisaře Joseph Ratzinger. Ještě téhož dne byl také pokřtěn. Jeho otec pocházel ze starého dolnobavorského selského rodu, ovšem vyrostl ve skromných poměrech. Maminka byla dcerkou řemeslníka z Rimstingu am Chiemsee. Než si vzala pana Ratzingera, pracovala jako hotelová kuchařka na různých místech.

Joseph prožil dětství i dospívání v Traunsteinu nedaleko rakouských hranic, 30 km od Salcburku. Toto prostředí, které sám označoval jako "mozartovské", jej formovalo po všech stránkách - křesťanské, lidské i kulturní.

V té době nebylo jednoduché žít, přesto ho víra a rodinná výchova vybavily tak, aby byl schopen čelit zkušenostem s nacistickým režimem a jeho nepřátelskému přístupu ke katolické církvi. Mladý Joseph byl svědkem mnoha krutostí nacistů a na vlastní oči viděl, jak nacisté před začátkem mše surově ztýrali kněze.

V takovýchto těžkých situacích objevoval krásu a pravdu víry v Krista. Jeho rodina ho velmi ovlivnila, už tím, že vždy vydávala svědectví o dobru a naději, pramenící z vědomí toho, že přináleží k církvi, že jsou křesťané. V posledních měsících druhé světové války byl povolán do pomocné služby protiletecké obrany.

Od roku 1946 do roku 1951 studoval filosofii a teologii na vysoké škole ve Freisingu a na univerzitě v Mnichově. Poté byl 29.6.1951 vysvěcen na kněze a rok nato zahájil svou pedagogickou činnost na vysoké škole ve Freisingu.

Lid a dům Boží v Augustinově učení o církvi bylo téma disertace, kterou obhájil doktorát filosofie v roce 1953. O čtyři roky později se prací Teologie dějin podle sv. Bonaventury habilitoval pod vedením známého profesora fundamentální teologie Gottlieba Söhngena .

Poté, co vyučoval dogmatickou a fundamentální teologii na vysoké filosoficko-teologické škole ve Freisingu, pokračoval ve své pedagogické činnosti na dalších univerzitách: v letech 1959 až 1963 v Bonnu; v letech 1963 až 1966 v Münsteru a v letech 1966 až 1969 v Tübingenu. V roce 1969 se stal profesorem dogmatiky a dějin dogmatu a zároveň prorektorem univerzity v Řezně.

Od roku 1962 až 1965 významně přispěl k jednáním II. vatikánského koncilu, kde působil jako teologický poradce kardinála Josepha Fringse, kolínského arcibiskupa. Díky svému intenzivnímu vědeckému bádání byl pověřen významným úkolem v Německé biskupské konferenci a v Mezinárodní teologické komisi.

Také se podílel na založení časopisu Communio v roce 1972, který zakládal spolu s Hans Urs von Balthasarem, Henri de Lubacem a dalšími velkými teology.

 

25.3.1977 jej papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupem Mnichova a Freisingu a za dva měsíce 28.5. následovalo jeho biskupské svěcení. Za biskupské motto si zvolil "Cooperatores veritatis" ("Spolupracovníci pravdy"), ke kterému podal vysvětlení: "Za prvé vystihuje vztah mezi mou dřívější úlohou profesora a mým novým posláním. Navzdory všem rozdílům je pro oba úkoly důležité následování a služba pravdě. A také proto, že se v současném světě téma pravdy, které se lidstvu zdá příliš velké, téměř vytratilo. Jestliže se však nepřináší pravda, všechno se rozpadá."

V římské kurii byl členem rady Státního sekretariátu, Kongregace pro východní církve, pro bohoslužbu a svátosti, pro biskupy, pro evangelizaci národů, pro katolickou výchovu, pro klérus a pro blahořečení a svatořečení, též členem Papežské rady pro jednotu křesťanů, pro kulturu, pro výklad textů zákona a revizi východního kanonického práva.

Mezi jeho četnými publikacemi je zvláště velmi zajímává kniha Einführung in das Christentum (česky pod názvem Úvod do křesťanství), sbírka univerzitních přednášek věnovaných apoštolskému vyznání víry z roku 1968.Velký ohlas měla přednáška v bavorské akademii na téma "Proč jsem ještě v církvi", ve které s charakteristickou srozumitelností uvedl: "Jen v církvi, a nikoli na jejím okraji, je možné být křesťanem."

Během let doplnily řadu jeho publikací některé další tituly, které sloužily k orientaci mnoha lidem, zvláště těm, kteří chtěli prohloubit své studium teologie. V roce 1985 vyšly knižně rozhovory Zur Lage des Glaubens a v roce 1996 kniha Salz der Erde (česky vydal v roce 2005 Portál jako Křesťanství na přelomu tisíciletí). Při příležitosti jeho 70. narozenin byl vydán sborník Alla scuola della verità, v němž jednotliví autoři osvětlovali různé aspekty jeho osobnosti a díla.

Získal různé čestné doktoráty: v roce 1984 na College of St. Thomas v St. Paul (Minnesota, USA); v roce 1986 na katolické univerzitě v Limě; v roce 1987 na katolické univerzitě v Eichstättu; v roce 1988 na katolické univerzitě v Lublinu; v roce 1998 na univerzitě v Navaře (Pamplona, Španělsko); v roce 1999 na římské univerzitě Maria Santissima Assunta (LUMSA); v roce 2000 na teologické fakultě vratislavské univerzity v Polsku.

přepis zdroje z: www.cirkev.cz

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona